Husitský armádní odkaz

Dějiny už byly převyprávěny nesčetněkrát, ale vždy se nechali oklamat jen tací, co popírali, nebo přehlíželi dějinné souvislosti. Snad největší lží všech dob je to, když si češi za největšího českého velikána zvolili Karla IV. Král KAREL IV není totiž českou chloubou, ale vlastně její hanbou a je spíše personifikací zrady, stejně jako Jidáš.

Hrál vedoucí úlohu katolické církve, byl vlastně císařem římským a zasadil se o rozšíření modlo-služebného uctívání svatých. Odtud také Karlův most a Svatovítská katedrála, jenž jsou epithomem katolicismu. Teorie, že přispěl ke vzdělávání založením Karlovy university je fakticky pravdivá, ale ve významu mylná. Tehdejší snahou katolické církve bylo snaha udržet laickou veřejnost nevzdělanou, tedy manipulovatelnou. Vzdělávání a Bohoslužby pouze pro „učené“, tedy v latině. Kázání v rodném jazyce zakazováno, neboť výklad Písem náleží pouze vzdělaným a ne laikům. Odtud i trest smrti kvůli držení Bible apod. To vše vyúsťuje Zikmundem a heretičkou Johankou z Arku, která svým dopisem útočí na skutečnou podstatu českého národa. Tradičními hodnotami Čechů a ukazatelem objevené pravdy v Písmu jsou totiž Jan Hus, Jeroným Pražský, Žižka ..a Bílá hora, ale rozhodně ne Karel IV. Katolicismus a s tím všichni kdo jej představují, tedy hlavně Karel IV, jsou pak skutečným pronásledováním pro obrození, prohlédnutí, spasení vírou a Biblí jako jedinou autoritou pro život.

Karel IV představuje člověka náboženského, který bojuje proti pravdě Písem. Člověka mocenského, který jako císař římský zjevoval ducha sjednocené Evropy, ducha antikristova, který přinese sjednocenou obnovenou Řecko-římskou říši. Člověka z pohledu dnešního humanismu velmi významného, populárního, ..z pohledu Božího však osobu, jenž křesťanství nepřeje. Nenechme si tedy nikým převykládat historii tak jak se vehementně snaží, ale znejme souvislosti a kontext ve vztahu k Písmu. Uvidíme pak, že Jeho myšlenky nejsou naše myšlenky a necháme si pak náš chybný pohled Bohem napravit.

Dopis heretičky Johanky z Arku Husitům:

Ježíš, Maria[1]

Již delší dobu ke mně, Johance Panně,[2] docházejí zprávy a hlasy lidí, že se z vás, pravých křesťanů, stali heretici a že stejně jako Saracénové ničíte pravou víru a bohopoctu, přijímáte bezbožné a nedovolené pověry a že není žádné hříšné či bláznivé věci, kterou byste si nedovolili udržovat a šířit.

Pohrdáte svátostmi Církve, trháte na kusy články víry, pleníte kostely, ničíte a pálíte památečné sochy, vraždíte křesťany, protože zachovávají pravou víru. Co je to za běsnění? Jaká nenávist či šílenství vás sžírá? Víru, kterou všemohoucí Bůh, Syn a Duch Svatý zjevil, založil, nadal mocí a tisíckráte oslavil skrze zázraky, tuto víru vy pronásledujete, usilujete svrhnout a zničit. Jste slepí, nikoliv však z nedostatku zraku či chápání. Myslíte si, že uniknete trestu? Cožpak nevíte, že se Bůh postaví proti vašim bezbožným snahám a nedovolí vám setrvat v temnotě a omylu? Čím více se budete oddávat zločinu a rouhání, tím větší na vás čekají tresty a utrpení.

Pravím upřímně, kdybych nebyla zaměstnána válkou s Angličany, přijela bych se na vás podívat již dříve; ale pokud zjistím, že jste se nenapravili, mohu opustit Angličany a vytáhnout proti vám. Pokud nebude vyhnutí, potřu železem vaše šílené a odporné pověry a zničím buďto vaši herezi, nebo váš život. Pokud byste dávali přednost návratu ke katolické víře a původnímu světlu, pak ke mně vyšlete posly a já jim řeknu, co máte učinit. Ale pokud ne, budete-li se nadále tvrdohlavě vzpírat bodci,[3] pak buďte pamětlivi, jaké škody jste napáchali a jakých urážek jste se dopustili a čekejte mne, která vám stejně tak oplatí silou lidskou i Boží.

V Sully, 3. března[4]

českým heretikům

Stvrzeno podpisem P. Jeana Pasquerela OSA.[5]

[1] Úvod listu „Ježíš, Maria“ byl obvyklý v korespondenci sv. Johanky.

[2] „Panna“ ( la Pucelle ) bylo přízvisko sv. Johanky, které odkazovalo na její slib panenství.

[3] Odkaz na Skutky apoštolské 26, 14: „….durum est tibi contra stimulum calcitrare“.

[4] Francouzský historik Jules Etienne Joseph Quicherat uvádí 3. března, kdežto historičky Régine Pernoudová a Marie-Véronique Clinová datují dopis 23. března.

[5] Otec Jean Pasquerel z řádu augustiniánů byl osobním zpovědníkem, písařem a překladatelem sv. Johanky.

Zdroj dopisu: TEDEUM.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *